Den 83-87 Velikonocni ostrovy II.
Další den rano jsem se s kolem vypravil na další z mych vyletu, tentokrat na nejvyssi horu ostrova. Vedro, spalujici slunce a silnice vedouci přes cely ostrov se stavaly uz mym dennim chlebem. V jedne chvili jsem se vydal odbockou do eukalyptoveho lesa a brzy uz jen tlacil a tlacil direct rovnou na kopec. Postupne se prede mnou zacaly otevirat vyhledy na cely ostrov. Na hlavni mestecko, posvatne vulkany a kam az oko dohledlo - nekonecne modre more Pacifiku. Stoupal jsem travnatymi loukami stále vyse a jeden pomyslny vrchol stridal druhy :-)
Nakonec jsem vylezl uz na jeden z poslednich kopcu a videl jsem před sebou vulkan, tak jsem se zaradoval - konecne vrchol. Vylezl jsem na nej, panoramaticke vyhledy prede mnou.. a ještě jeden vyssi vulkan hned za mnou.
Tak jsem znovu vzal sve kolo a dal se do dalsiho tlaceni na nejvyssi vrchol, co byl v dohledu. Když jsem na nej konecne vylezl, otevrel se prede mnou téměř 360° vyhled na cely ostrov. Konecne na vrcholu! A dusicka mela konecne pokoj. :-)
Dal jsem si tam obed, kochal se nekonecnym modrym obzorem a chvili i meditoval. Cas se pote nachylil, a ja jsem nasedl na sve poctive vytlacene kolo a uzil si poradnou - doslova - downhill jizdu dolu :-) Tatam byly všechny chmury, jen jsem si užíval jizdu s vetrem o závod a brzy mne privitaly pr ni ulicky dobře znameho města.
Mel jsem stále ještě dost casu do zapadu slunce, a tak jsem se po kratke pauze vydal do vyhlasene rybi restaurace pro mistni - nutno rict, ze jidlo vazne stalo za to.. a pote jsem zamiril na malou plazicku se vykoupat. Cela plaz je velmi chytre udelana, lide vyuzili prirodni "polo laguny" a postavili k ni umely vlnolam. Vznikla tak prijemna mala plaz, která je chranena před drsnymi vlnami Pacifiku a umoznuje koupani i pro ty nejmensi.
Vecer nas majitel hostelu vytahnul na tradicni tanec Kari-Kari. Vystoupeni probihalo v jakemsi malem divadle. Napred nam pustili dokument o zkladateli Kari-Kari tance, který zalozil celou akademii s cilem uchovat tradice a předat je dalsim generacim. Tanecnici se tak krome tance uci i myty a legendy a hluboka moudra od starsich z ostrova. Tanec se tak stal nastrojem a zpusobem předávaní znalosti a vedomosti celych generaci. Během tance vytahli i mnoho lidi z publika :-)
Další den jsem stravil na ostrove ještě poslední dopoledne, vyridil a pobalil nezbytne věci a zamiril s prateli na letiste. Byl cas se vratit zpet na jihoamericky kontinent. Na obzoru se zvedaly destive mraky. Poslední ohlednuti za skrytou perlou Pacifiku a letadlo nas unaselo zpet do civilizace. Po 5h jsme pristali v Santiagu a me cekala delší noc na letisti. Ve 4h rano jsem mel další let, tentokrat konecne do Patagonie a na nejjižnější mista celeho kontinentu.