Den 23-27 Mexico City II.

Přes den jsem podnikal i vylety po okoli. Krome Teotihuacanu jsem v MC navstivil Antropologicke muzeum - obri muzeum, kde jsou artefakty ze všech kultur a nalezist v Mexiku - cele pavilony zasvecene Mayum, Olmekum, Aztekum a dalsim. Muzeum mělo udelane velmi pekne interiery simulujici jednotlive chramy a nejvetsi cedule měli i v Anglictine, takze jsem z toho také něco mel. S navstevou parku pobliz to jednoznacne stalo za to. 

Další vylet jsem chtel podniknout trek v narodnim parku Itza-popo - trek vede z prusmyku Paseo de Cortes ve 3500m.n.m (místo, kde poprve Cortes uvidel Mexico city), který je mezi dvema vulkany s vyskou 5300 m.n.m. Jeden z nich je znamy Popocapetepl (v prekladu dymajici hora). Dorazil jsem do Amecamecy, mestecka, které je hlavnim vychozim bodem, ale byly tak huste mraky, ze z obrovskych vulkanu 10km vzdalenych jsem nevidel vůbec nic, ani obrys. Trek jsem tak musel zrusit, protože bych se sice dovezl taxikem do prusmyku, ale byl bych v horach sam a kde nejsou turisti - není ani doprava, a zpet bych se uz nemel jak vratit. Nehlede na to, ze chozeni v mraku je trochu smutne. Vylezl jsem tak na mensi kopec, cekal na umoudreni počasí, probral to s mistnimi - ti mi jen rekli, ze je to tak v toto obdobi porad kvuli koncicimu obdobi destu - a vydal se na cestu zpet do Mexico City. Jedna zajimavost z Amecamecy, auta, rostliny i vse bylo pokryte vrstvou sopecneho prachu, který neustale chrli Popocapetepl. Když zaprsi, voda obsahuje hromadu prachu a cele mestecko je ihned na bilo. (vidite 5 000+ vysoke vulkany? - ja take ne).

Zpet v Mexico City jsem premyslel, co s nacatym dnem (kvuli treku jsem vstaval se svitanim) a rozhodl se pro vylet na sever k nalezisti Tula. Cesta autobusem trvala další 2h a brzy jsem byl v mensim mestecku a miril k dalsimu nalezisti - tentokrat patrici Toltecum (muzete znat v idealizovane podobe od Duska nebo z popularni ezo literatury). 

Naleziste bylo spise mensi a je zname svymi sochami Atlantu na vrcholu jednoho z chramu. Toltekove byli podle Azteku jedni z nejvetsich stavitelu a povazovali je za kralovske potomky bohu. Dochovane pamatky, které byly zatím nalezeny, tomu zatím moc nenasvedcuji, co bylo nalezeno, znacne prevazila Aztecka kultura (Teotihuacan). 

Naleziste obsahovalo jako vsechna naleziste klasicky Ball game - vynalezeny nejstarsi z kultur Olmeky, po kterych to prijali i všechny nasledujici kultury. Ritualni "hra" s micem, vitezny tym prijde o hlavu a tela tymu sni porazeny tym, aby ziskal jejich silu (polevka Potzole). Toltecove byli udajne méně krvavy narod - neobetovali bezne lidi jako ostatni narody, pouze v ramci ball game. Nicmene zrovna Tula byla zasvecena valecnikum a hlavy se tam sekaly pomerne bezne.

I když se jednalo o mensi naleziste s dvema pyramidami, dvema ball game a nekolika chramy, mělo sve kouzlo a cesty jsem nelitoval. Sochy Atlantu na vrcholu jedne z pyramid jsou opredene tajemstvim a jistou mystikou. Se zapadajicim sluncem jsem se vydal do města, kde byla jedna z tradicnich oslav svatku mrtvych a vecernim autobusem jsem se vratil do MC.

Zajimavost k Mexico city - turisti, kteří ji navstivi často rikaji, jake je to evropske město. A opravdu na turistickych ulicich to tak vypada, mají mrakodrapy, siroke ulice, metro.. ale jen dve ulice mimo turismus a razem jste v pravem Mexiku. Spinave sedatka a vyvarovny tacos, zmet kabelu ve vzduchu, která nejakym zpusobem funguje a dodava elektrinu,  mistni "něco jako vietnamske" obchody s majiteli, kteří lakaji na levne produkty.. obzvlast vyznamne je to videt vsude na vychod od hlavniho namesti, na zapad od namesti je evropstejsi business zona a drahe butiky.

Další den mne cekal konecne let z Mexico City zpet do Cancunu, kde jsem stravil 2 dny v neste Playa Del Carmen a dnes navazu dalsim letem do Limy v Peru. Aneb konec Mexika a hura do jizni Ameriky.