..aneb s úsměvem jde všechno líp! :-)

Zkracena verze dalsich dni

01.08.2012 13:25

Zkracena verze dalsich dni

Ahoj, jak jsem trochu uvedl v Novinkach, bohuzel jsem bez internetu a jednoduse neni, kde zpracovat dalsi me zazitky. Zbytek tedy uverejnim az po skonceni me cesty na konci srpna. Uvedu zde jen jakousi zkracenou verzi a pote az budu zpet, dodam originalni.

 

Po festivlu v Hemisy jsem par dni zustal s prateli v Lehu a cekal na Dalajlamovy narozeniny, kdy se mel konat vetsi festival v Choglamsaru. Zmineny den jsme si mohli projit dalajlamovo tamni sidlo a spousta ladacke honorace se seslo a melo dlouhe proslovy. slunce smazilo nemilosrdne a nejak se porad nic nedelo, tak jsme se rozhodli pro navrat. Nakonec prece jen nejake tanecni vystoupeni bylo. Dalsi den jsme se vypravili na trek do oblasti Zanskaru. Autobus jel den do poloviny cesty nutne urazit, avsak autobus do odlehle druhe poloviny-Zanskaru, proste nejel. Tak jsme zkouseli stopovat a behem jednoho navecera jsme meli 5 stopu co nas alespon trochu priblizili. Dalsi den nas kousek vzal autobus a pote jsme vetsinu dne proste sli, nakonec jsme dosli na nejakou rusnejsi prasnou cestu, kde prejelo alespon jedno vozidlo za 2h. a tam nas nakonec babral nakladak a vzal nas az do Padumu, vychoziho mesta pro nase trekovani.

Dalsi den jsme z nej vyrazili, batohy nalozene a sli jsme hloubeji a hloubeji do hor, slunce bylo opet nemilosrdne a v jednu chvili jel asi po 20km v nohachh prvni nakladak nasim smerem, tak jsme se s nim trochu priblizili a usetrili den cesty po prasne ceste. Cesta se zmenila opet jen na pesinku a osli karavany, prespali jsme v jednom miste pod sirakem a dalsi den pokracovali smer Purne. Sli jsme jako smysluzbaveni neskutecne rychle a uz behem dopoledne jsme zdolali bezne 8h cestu. Nohy jsme sice temer necitili, ale byli jsme tam a odpoledne jsme dosli do klastera Phuktal, vytesanem do skaly, cili nasi cesty. Premyslel jsem navstivit i Kargyak dalsi den cesty, ale bylo tam poradne stoupani a ja mel opet nejake strevni hlouposti, tak jsem byl zeslably a uz jsem tam nesel [Cesi tam postavili solarni skolu]. Stejnou cestou jsme se tedy z Purne vraceli zpet a tentokrat jeste rychleji, opravdu v Zanskaru se s nami cosi stalo a my proste bezeli po pesine nahoru dolu, jeden vybezek za druhym, jako v transu. Vzdalenost na dva dny cesty jsme usli za dopoledne a chteli se opet priblizit nejakym vozidlem [uz tam vedla opet prasna cesta], ale nic nejelo tak jsme par km jeste sli po svych. Tam uz me dostihl muj vlastni beh, zjistil jsem ze jsem prodrel ponozky, sedrel poradne kusy kuze na nohach a kazdy krok se stal skutecne utrpenim. Nastesti pote precejen jel nejaky dzip a vzal nas zpet do Padumu. Dalsi den jsme odtamtud udelali vylet ke klasteru v Karshe a dalsi den jel autobus zpet do Kargilu [polovina cesty, jezdi jen jednou za hromadu dni]. Byla to utprna cesta same nadskakovani na nezpevnenych cestach a byli jsme z toho pekne zniceni. Z kargylu jsme pote dalsi den dojeli zpet do Lehu. Jeden den si odpocinuli, rozloucili se s nasimi mistnimi prateli a vzali autobus do Manali. Cesta byla opet silena a divim se, ze jsme to prezili, opet spousta nadskakovani, prudkych strzi a jen sotva balancujiciho autobusu. Jel jen po kameni a vymolech, bez poradneho perovani, takze uvnitr jsme po 20h cesty byli opravdu nasrot. V Manali jsem se zdrzel jeden den a rozloucil se s poslednimi prateli-dalsimi cestovateli a sam se vydal k posvatnemu jezeru Rewalsar. Tam jsem potkal dva sikhske bojovniky, khalsy, se kterymi jsme se poznali jako pratele z minulych nasich inkaraci. Predali mi veskere sve vedeni a vse co mohli ze "sikhismu" [je to spise o zivote, bohu atd nez o konkretnim nabozenstvi] a 3 dny, jsem travil v jejich spolecnosti. Pote jsem nasledoval volani sve duse, ze by rada videla more. Vydal jsem se tedy na 2000km dlouhou cestu k mori na ostrov Diu v Gujaratu. Napred me cekal jeden den autobusy [3spoje], ktere me v noci dovezli do Dilli, tam jsem potkal nejake podivne existence a pote od nich radeji odesel spat na bezpecnejsi nadrazi. Dalsi den jsem jel cely vlakem az do dalsiho rana kdy jsem prijel do Ahmedabadu v Gujaratu. Tam jsem vzal jeden a pote druhy autobus a vecer dorazil na ostrov. Tam jsem dva dny zustal a bydlel v ubytovne u strechy kostela. More bylo ale divoke a ubytovani drahe, cely ostrov [4x12km] jsem brzy prosel a jednoduse jsem mel opet roupy prozkoumat dalsi casti Gujaratu. Sedl jsem tedy na autobus a vydal se Junagathu, cele mesto jsem si prosel, navstivil pevnost a vecer chtel spat v ubytovne, vse uz bylo vyrozene a zaplacene ale kdyz jsem v noci prisel, tak ze tam najednou spat nemuzu a ze nejaky zakon. Tak jsem se s nimi chvili dohadoval, ale nikam to nevedlo, tak jsem to vzal jako znameni toho nahore a vzal v noci riksu k upati posvatne hory Girnar pobliz meta, kam jsem chtel jit dalsi den. S batohem a vsemi vecmi jsem zacal po tisicich schodech stoupat ve tme nahoru. Posledni poutnici co se vraceli dolu nalehli at jdu hned dolu s nimi, ze je to nebezpecne, ze v noci utoci lvi a tygri, jejich trus byl vsude. Napred jsem nad tim jen mavnul rukou a sel dal ale dalsi lidi vylozene trvali at jdu s nimi. Tak jsem prislibil navrat a okracoval dal tedy s nozem v ruce a par kameny. Cestou jsem i hromoval [zpival alikvotni ohm] neb z jinych cest vim, ze kance to zahani,navic to hodne rezonuje. Byl jsem vycerpany, davno jsem sel v mracich, prselo, byl poradny vitr a nikde kde se schovat, jen dzungle okolo. Nakonec jsem po x hodinach nasel vyklenek u nejakeho chramu, vmacknul jsem se tam, pripravil si dalsi zbrane a snazil se alespon nachvili usnout [nuz byl v ruce + dalsi veci po ruce v pripade potreby]. V noci byla zima, ale jinak v pohode a se svitanim jsem stoupal dal na vrchol az jsem na nej konecne dorazil a sel pote opet dolu po 5000schodech [jen cesta dolu trvala 2,5h] a nakonci se mi uplne trasly kolena. Bylo stale rano, tak jsem vzl dalsi autobus tentokrat do Bhavnagaru. V autobuse se se mnou dal do reci jeden chlapik a pozval me k sobe domu. Vecer jsem travil s nim a jeho rodinou a samozrejme kopou pratel. Bylo to ale super setkani a postarali se o me jak jen mohli :-) Dalsi den jsem vzal autobus do Palitany, navstivit nejposvatnejsi dzinistickou horu a tamni chramove mesto na vrcholu. Chramy staly opravdu za to, i kdyz tam bylo opet spousta "prizivniku"-strazcu v chramu, snazici se nabadat turisty k porizovani fotek a pote kazdy z nich chtel penize do sve kapsy.. proste banditi. V ubytovne jsem jinak potkal jednoho chlapika a ten me hned vecer pozval na veceri a vecer jsem stravil opet s nim a jeho prateli. Dalsi den jsem vzal autobus do Ahmedabadu a z nej do Mehsany a pote Modhery k tamnimu slunecnimu chramu. Kdyz jsem dorazil komplex byl zavreny, ale vesnicani mi prinesli nejake jidlo a pote u jednoho stanku na ulici sestavili lavice dohromady a prespl jsem tam. Dalsi den jsem navstivil chram a pote dojel zpet do Ahmedabadu a dalsi den rano vzal vlak zpet do Dilli. V nem jsem stravil opet den a dalsi rano jsem dorazil do mesta, kam prijede za mnou me velmi mily clovek se kterym budem cestovat v nejblizsich dnech do Agry, Radzanstanu a pote Ellory a Ajanty.

Tot v rychlosti me putovani a vice na konci srpna! Mejte se vsichni pekne a vzdy s usmevem! :-)

Kontakt

Poutník na Cestě

tom.poutnik@gmail.com

na Ceste..

..holub Himálajský

Vyhledávání

ॐ Óm mani padmé húm © 2012 - 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode