Den 83 - Srinagar
Den 83 - Srinagar
Autobus nas nakonec okolo 5h vyklopil kdesi v pustine. Krajina vypadala presne jako z blizkeho vychodu, pouste s horami pobliz. Byla nehorazna zima [mel jsem na sobe jen kratasy a triko] a nemel jsem nejmensi tuseni kde jsem, rozhodne ne ve Srinagaru. Nakonec jsem zjistil, ze jsem 10km od nej a museli jsme s mistnimi pockat nez z pohledu ridice dostatecne zaplnime malou dodavku [-autobus]. Coz slo docela tezko, kdyz jsme byli jedinny autobus v pustine a zbytek uz se rozprchl kamsi. Kdyz asi po dalsi hodine uz nas bylo uvnitr namackano dostatek, dodavka se preci jen vydala na svoji cestu kamsi smer Srinagar. Siroke silnice pro vojenska vozidla, nikde nikdo a jen par domku okolo cesty. Dodavka jela asi 40 min a pote nas vysadila opet neznamo kde, Srinagar to vsak opet nebyl. Mistni se uz tradicne opet rozprchli a ja od kohosi alespon zjistil jakym smerem mam +- hledat nejake centrum Srinagaru, byl jsem podle vseho par km od nej na jakemsi “predmesti”. Vydal jsem se tedy po silnici smerem jezero a nakonec me asi po km nabral nejaky autoriksa a zavezl k autobusovemu nadrazi odkud jezdi autobusy dale do Ladakhu.
“Centrum” bylo blizko, tak jsem se sel podivat po nejakem ubytovani. Ve Srinagaru se vse toci okolo jezera-reky a pobytu na hauzbotech, vsechny turisticke informacni kancelare vladni ci nevladni [mala velka mafie] z cele Indie lakaji turisty do Srinagaru presne v tento cas, aby utekli pred postupujicimi monzumy do srazkoveho stinu a lakaji je na sva rodinou vlastnena plavidla. Pobyt na houzbotech je nicmene poradne predrazeny splhajici do tisicu [vypadaji pritom jako z Vltavy], zkusil jsem proto v ulickach vyhledat nejaky guest house. Vsechny byly ale nehorazne predrazene, protoze sem prave ted na dovolenou proudi opravdu cela Indie a ceny jsou skutecne astronomicke. Sel jsem nekolik kilometru a nenasel jsem vubec nic. Obesel jsem trochu nabrezi, shledal Srinagar na Indii docela peknym mistem, ale rozhodne nestojici za delsi pobyt. Vsude zaplava bohatych Indu a nic moc zas tolik zajimaveho, par peknych ulicek, pekny pohled na vodu, ale to bylo asi tak vse. Kdesi ve meste je jeste nejaka starsi cast s mesitou a pote kus dal nejake zahrady, ale vse bylo mimo muj dosah. Vydal jsem se tedy zpet na autobusove nadrazi a rozhodl se vydat dalsi den konecne autobusem na dvoudenni cestu do Lehu v Ladakhu. Koupil jsem si listek a premyslel, kde prespim.. parky neexistuji, vsude policejni kontroly a armada na kazdem kroku..
Nakonec jsem se vydal po nejake silnici smerem, kde jsem jeste nebyl a doufal, ze tam neco naleznu. Brzy me odchytil nejaky chlapik a ze mi pomuze, ze muzu preckat noc u nej na hauzbotu a jen za mensi hromadu penez. Tak jsem mu rekl, ze to nepripada v uvahu [stale to byla hromada] a ze muj strop je jinde a on me stale vedl dal. Odmitl jsem jit prilis daleko a brat si dalsi autoriksu, aby me dovedl na sve plavidlo, a tak me zavedl k jeho priteli muslimovi co mel na rece sve vlastni hauzboty. Starsi muslim se vykolebal z lodi, podival se na me, potahl ze sve hasisove cigarety, a nabidl mi, ze muzu spat na zemi za asi 4nasobek bezneho ubytovani, tak jsem jim opet sdelil ze to nepripada v uvahu. :-) Chlapik co me privedl neprestaval opakovat, ze “no problem” a ze maji hauzboty plne obsazene turisty a penez dost a ze kdyz nemam penize, ze to nevadi [muslim se na to moc netvaril].
Sednul jsem si jen na schody, pozoroval jak se oba dohaduji, nemel nejmensi tuseni kde prespim a zacinal byt docela solidne utahany. Najednou se otevrely dvere a z hauzbotu vysli dva moji znami z Dharamsaly. Stali jsme pochvili v sesti lidech a nikdo nevedel, co tedy dal [mohl jsem zustat na zemi, ale nechtel jsem platit tolik]. Zeptal jsem se jestli si tam muzu nechat batoh tedy jen pres den a chlapik co me privedl, jen prikyvoval a ze muzu uplne zustat zdarma a muslim se opet moc netvaril.
Nechal jsem tam batoh, a vsichni tri jsme rychle zmizeli zpet do mesta zkusit jeste neco najit lepsiho [take spali na zemi]. At jsme chodili krizem krazem nic jsme nenasli, tak jsme vse obhlidli, koupili listky na cestu dale do Ladakhu [museli vzit dzip, bus uz byl plny] a navecer se vratili zpet na lod. Byl jsem zvedavy jak to se mnou dopadne a kde nakonec budu spat. Muslim tam sice byl, ale jen pokuroval a nic nerikal, tak jsme zasli na jidlo a pote se nam nejak nechtelo hned zpet, tak jsme jeste dlouho do noci chodili kolem vody a bavili se o vsem moznem. Kdyz jsme prisli zpet, vsichni uz davno spali, a tak jsem se na 3h ulozil ke spanku na podlaze a byl rozhodnuty, ze se dalsi den nejak domluvim s muslimem.
Rano ostatni bezeli na dzip a ja cekal na brehu az se muslim probudi. Nakonec vysel a kolik ze budu platit, chtel nejakou sumu, tak jsem mu opet sdelil, ze nepripada v uvahu, trochu tedy slevil, ale stale chtel mnohem vice nez za bezny guest house. Stale jsem nesouhlasil, tak kolik ze to chci platit [jeho kamarad rikal, ze muzu zustat zdarma plne], tak jsem rekl cenu, ktera byla slusna a bezna, on rekl, ze bych mel platit aspon dvojnasobek. Tak jsem opet trval na svem a ze to nepripada v uvahu, a ze mu dam bud tohle nebo nic [s ohledem na slova jeho kamarada]. Tak vzal penize a ze se mnou nebude dohadovat, zapalil si dalsi hasisovou cigaretu a ja se vydal na autobus.