Den 65-71 Dharamsala
Den 65-71 Dharamsala
Kdyz den nadesel, vypravil jsem se ve spolecnosti jedne Polky mirici stejnym smerem na autobus do Dharamsaly. Museli jsme jet napred do Pathankotu a pote teprve do Dharamsaly. Vsechny autobusy nam nicmene perfektne navazovaly a zhruba po 8h jsme byli v Dharamsale. Krajina se opet znacne promenila, roviny vystridaly stale vice se zvedajici uboci hor a udoli s hlubokymi strzemi. Cestou jsem v autobuse opet pozoroval interakce jedne indicke rodiny, otec, matka, dospivajici dcera, maly syn a jeste male mimco, vsichni opet plni usmevu jeden na druheho.. opravdu se mi libilo jen je pozorovat, dohromady opravdu pusobili nadherne harmonicky a clovek uplne videl, jake vrele city ma jeden k druhemu.
Kdyz jsme prijeli do Dharamsaly cekal nas jeste jeden prestup, protoze Tibetane sidli v mestecku vyse znamem jako Upper Dharamsala ci McLeod Ganj. Autobus na nas opet cekal pripraveny k odjezdu a postupne zacal cim dal tim vice stoupat po krivolake silnici serpentinami vzhuru k vrcholkum. Postupne se ukazovaly cim dal tim krasnejsi vyhledy na okolni krajinu a brzy se objevilo i mestecko samotne.
Chvili jsme hledali misto k ubytovani a nakonec jsme jednu noc stravili v klastere kus od mesta a dalsi dny se pote presunuli do jedne ubytovny primo v mestecku. Vsude jsou krasne vyhledy dolu na Dharamsalu kdesi dole ci na horske stity na druhe strane. Cele mestecko tvori par ulic plne kavarnicek a restauraci pro turisty nabizejici zapadni jidla stejne jako lokalni. Stejne tak je vsude spousta mist nabizejicim meditace ci lekce yogy. Mesto same tvori dva typy obyvatel, tibetsti mnisi [a uprchlici] a turiste. Nicmene krome hlavni krizovatky je spise poklidnejsi. Je pravda, ze se clovek musi velice casto uhybat projizdejicim dzipum jedouci jednim ci druhym smerem, ale jinak je to fajn. Celkove Amritsar byl klidnejsi nez obvykla indicka mesta, nicmene McLeod Ganj je jeste vice poklidnejsi. Obyvatele jsou prevazne tibetane a je to jednoduse trochu jina kultura nez ta indicka [mnohem vice chaoticka].
Okolo jsou vesnicky Dharamkot a Bagsu a spolu s krasnou prirodou tvori zakladnu pro pripadne dalsi treky dale do hor [jeden den jsem trochu vyletoval do hor a urcite podniknu i dalsi vylety, priroda je nadherna]. Puvodne jsem chtel zustat jen par dni, ale nakonec jsem sedel jedno rano v chramu na hodine buddhisticke filosofie, poslouchal moudra slova mnicha a rikal si, kam tak pospicham, ze mam cas se tu chvili zastavit a zdrzet. Ten samy den jeden korejsky kamarad prisel s tim, ze jeho kamarad je prave v Manali [vychozim bode pro autobus do Lehu; Ladakhu] a ze silnici znovu uzavreli a ze bude otevrena az zacatkem cervna. Tak jsem se rozhodl zde zatim jeste zdrzet, uvidim jak dlouho, ale zatim je to tu opravdu dobre a prinosne.
Zhruba v polovine hory z McLeod Ganj do Dharamsaly je Tibetska knihovna a klaster, ktery nabizi kazdy den hodiny buddhisticke filosofie zdarma. Hodiny jsou trikrat denne, ranni kdy mnich mluvi v tibetstine s anglickym prekladem, druha kdy mnich mluvi primo v aj a pote treti, ktera je pouze v tibetstine. Vzdy trvaji pouze jednu hodinu ale jsou opravdu velmi prinosne, kazdy den mi stoji za to jit par km dolu a pote stoupat znacne delsi cas opet nahoru. Na hodine sedi pospolu na poduskach zapadni turisti spolu s tibetskymi mnichy. [ve fotogalerii je foto knihovny a chramu, kde probiha vyuka] :-) V knihovne pobliz je mozne zakoupit i knihy, tak jsem jich par nakoupil a nekdy odpoledne travim jen tak, ze se prochazim po okolnich lesich a splham po vrscich a pote jen ctu tibetska dila a medituju o hlubokych myslenkach, ktera jsou v nich obsazena. Nekteri pratele uz museli pokracovat dal [z Amritsaru zde bylo okolo 7 lidi], nekteri jeste zustavaji, nektere nove jsem potkal primo tady. :-)
Je tu i vicero dobrovolnickych organizacich poradajici ruzne akce, vcera jsme tak byli na promitani filmu Kundun [uz je to spoustu let co jsem jej videl naposledy] pojidali k tomu momo, a opravdu pekne. Nekdy na zacatku cervna by se mel objevit i dalajlama zpet ze svych cest, tak uvidim jestli budu jeste stale zde nebo se premistim dale. Hodiny v chramu jsou ale zatim opravdu prinosne a celkove to citim, ze je dobre chvili zde zustat, uvidime jak dlouho. :-)
Pokracovani zase nekdy priste.