..aneb s úsměvem jde všechno líp! :-)

Den 5 Pokhara

17.03.2012 01:28

Den 5

Ahoj vsichni tak brzy rano, kolem 5:30h jsem se probudil, vse uz sbalene a hura na autobus kdesi na severu mesta. Kdyz jsem prochazel ulicema, tak jsem si zjistil dalsi cast, jak je to s nepalskymi odpadky. Okolo 6h, jeste pred rozednenim, vyjedou velke dodavky a nakladaji je a odvazi k rece, kde je nasledne vysypou. Dalsim a mnohem rozsirenejsim uklizecim prostredkem jsou mistni chudi obyvatele, ktere je po ranu pali, takze vsude na ulicich jsou male ohne..a samozrejme kravy, ktere se chopi sveho remesla a jdou prezvykovat. :-D Tak to byla jen naucna vsuvka. Autobus jsem nakonec nasel, tedy misto odkud odjizdelo asi 30 autobusu, vsichni v rade jeden za druhym, mistni me ale odnavigovali na ten spravny. Venku byli uz mali prodejci snazici se ukoristit par drobnych, tak jsem si u jedne babci koupil nepalsky caj na zahrati. Snidani jsem mel jinak skromnou, dva male bananky ze vcerejska. Autobus vychrlil oblaka temneho koure a vydal se na cestu do Pokhary. Kdyz jsme vyjeli po serpantinach z Kathmandske kotliny a prejeli hreben, otevrelo se pred mnou panaroma a vyhled na vzdalene hory.. Himalaje jsou OPRAVDU ty nejvetsi hory, ktere jsem kdy videl. Cesta se zarezavala do uboci a kolona autobusu a nakladnich vozu TATA {obdoba tater] se hnala po jejim prasnem povrchu. Cestou byli ve svahu nalepene domecky mistnich, kteri se snazili prodat aspon par plodin ze svych policek projizdejicim nakladakum. Postupne cim dal tim vice pribyvalo malych ryzovych policek, jak na rovine, tak i terasovite ve svazich, ktere jsme mijeli. Kazdy volny kousek pudy a bylo na nem policko ci rozpadla chatrc. Trochu jsem si pripadal, jak kdyz jsem nejakym podivnym zazrakem vstoupil do dokumentu o Asii a hospodareni mistnich malych zemedelcu. Hory postupne cim dal tim vice rostly a dole se brzy objevily i drave reky (uz se nedivim ze nekdo jezdi do Nepalu za raftingem). :-) Soutezky se zvedaly  zase klesaly prubezne stridany malymi zemedelskymi vesnickami. Toto pouhe predhuri Himalaje byly nejvetsi hory, co jsem v zivote videl, naprosto srovnatelne s Alpami ne-li jiz vyssi. Autobus udelal i dve male pauzy {cesta trvala pres 7h} na obcerstveni.. Poprve jsem si dal opet jen nepalsky caj (neco podobneho masale, jen bez zazvoru a do malych hrnecku na kafe) a po druhe jsem presne neslysel na jak dlouho stavime a mel jsem uz vazne ukrutny hlad, tak jsem si koupil zase menu {ryze, polevka z lustenin a zeleniny, zelenina na kari, paliva zelenina na kari, jake si slane krupave plackoidni cosi, trochu "green salad" [mrkev+redkev na kolecka] a jeste nejake testoviny} No uz z vyctu je asi jasne, ze jsem se uplne hrozne precpal a jeste toho fura zbyla. O:-) Celou dobu jsem ale slysel troubeni autobusu, tak jsem si ve sve naivnosti myslel, ze to je na jine cestujici a my mame tak 30min - 1h odpocinek. Po cca 20 min jsem dojedl a radsi se sel podivat [mel jsem takove tuseni] a byl to skutecne muj autobus, nastesti jsem nebyl posledni opozdilec a autobusak vzdy prepocital pocet cestujicich. :-)) Brzy jsme dojeli do Pokhary a ja prvne spatril skutecne Himalaje. :-)

V Pokhare se mistni taxikari hodne snazili nalakat do drahych hotelu, ale uz jsem mel neco vyhlidleho a uz se jen tak ukecat nenecham. :-) Nakonec ted bydlim v Shanti Guest House. Meli volny pokoj s televizi a spoustou hlouposti za 600 a nebo stridmejsi, cisty pokoj, bez koberce, spolecna sprcha a zachod asi za 300,- Tak jsem si vzal ten, presne pro me potreby dokonaly. Budova ma i malou zahradku s kvetoucimi kvetinami, proste parada. :-) Odpoledne jsem se sel podivat opet tam, kde bydli vsichni turisti, na sever Lakeside, spousta precpanych kramku nabizejici trekking vybaveni a bezpocet suvenyru. Vsechny restaurace maji sice wifi [coz je mi na nic], ale jinak internetove kavarny jsou 5x a vice drazsi nez v Kathmandu. Prosel jsem cely severni cip a zamiril na jizni, kde jsem hledal turistickou kancelar na slozeni poplatku za vstup do narodniho parku na trek. Nakonec jsem ji nasel a dokonce i levnejsi kavarnu s internetem. U mistniho fotografa se nechal vyfotit na prukazove foto a uzavreli jsme obchod, ze mu dam penize dnes a jen polovinu bezne ceny a on mi da foto zitra a 8ks misto 4ks. Kdyz jsem se ujistil, ze to mysli dobre, tak jsem souhlasil a dnes me cekalo dalsich 8 fotek na dokumenty a lejstra.:-) Celkove je Pokhara hodne provincni mestecko, nic tu neni, ulice jsou prasne a krome hlavni turisticke tridy okolo jezera tu opravdu nic neni. Vecer jsem chvili jeste pozoroval hvezdy, byly opravdu nadherne a brzy zalehnul.

Utrzek naucny

V celem Nepalu maji urcite hodiny, kdy proste nejde proud nikde a mistni jedou jen omezene na zalozni zdroje. Kazdy den je to v jiny cas,  aby v tom byl ten spravny bordel [a s nejvetsi pravdepodobnesti to ma i uzkou souvislost s nedostatkem teple vody]. :-D

Auta i vsichni chodi zasadne vlevo a ulice samotna je spise mensi chaos, ale na rozdil od Indie s nejakymi pravidly. Vsichni jezdi a vzajemne se blokuji ci predjizdi, jak se jim to zrovna hodi, hlavne hodne troubit a troubi se neustale. Zatimco u nas je to napovazenou, tady je to naprosto bezne, ze se troubi proste neustale. :-)

Deti chodici do skoly maji vsechny uz od mala uniformu, nejcasteji svetle modra kosile, tmave modre kalhoty ci skladana sukne a tmave modry svetrik. A je uplne jedno jestli jste na opustene vesnici nebo ve velkem meste, vsichni maji uniformu a vsichni v perfektnim poradku. Vsichni nepalci vubec hodne dbaji na cistotu svych odevu, i kdyz pracuji na poli nebo jdou do mesta, neustale jejich obleceni ma zarive barvy.

 

Den 6

Dnes rano jsem se vyspal az moc, protoze zakaz elektriny celkem silne limituje vecerni moznosti. Slunce zde vychazi po 6h [obchody oteviraji tak v 9-10h] a po 18h zapada a opravdu velmi rychle uz je pote tma jako v pytli a nezbyva nez jit spat [Musim poradne oprasit to moje cestovani, zatim to stale neni takove jak bych si pral]. Vydal jsem se nakonec na mensi vylet k Pagode miru, ktera mela byt nekde na kopci za mestem, podle pruvodce max za 3h zpet. Pruvodce mel ale velmi spore informace a brzy jsem se ocitl uprostred lesa [mensi dzungle] se sotva zretelnou spleti spousty cest, zadne oznaceni. Stezka zvere u nas je oproti tomu hotova dalnice. Odkud si se objevil maly kluk a poradil mi kterou se dat a usnadnil mi tak na 10m moji cestu. Brzy me dohnal a ze me tam dovede a ze cesty tady jsou "very confusing sir!" a ze dokonce i prepadavaji.. no rekl jsem mu, ze mu dam maximalne 20, coz se mu moc nelibilo, tak mi aspon rekl stylem [pujdete doleva, potom rovne, doprava, doleva, doleva, doprava a tam.. bude stezka a na ni doleva, rovne doprava a potom uz to najdete] kudy jit a dozadoval se odmeny. Tak jsem mu dal 10NRP, abych porad nebyl ten zly sahib ze zapadu, co ma jiste nacpane kapsy penezmi.. a vydal se do lesa. Nakonec spis diky memu orientacnimu smyslu [ktery v Nepalu dostava poradne zabrat] a notne davky stesti jsem nejakou cestu nasel a vydal se po ni. Cestou uprostred lesa jsem minul 3 kravy a pote i tlupu opic.. jinak nikde nikdo. Vzpomnel jsem si na snahu chlapce me podesit, nastesti v pripade potreby nuz mam vzdy pri sobe a tak jsem se vydal dal a dal do kopce. Bylo nehorazne vedro, stezka stale nekoncila, ale obcas byl ale videt sem tam nejaky odpadek od turisty, dobre znameni! Nakonec uplne utahany jsem dosel k cili sve cesty, podivne stavbe, ktera pripomina stupu a ma na kazde strane pozlacenou sochu hlasajici odlisnou viru. Bohuzel byl opar a tak jsem sice videl jezero pode mnou i celou Pokharu, ale Himalaje byli schovane v dusne tropicke mlze. Trochu jsem to nafotil a vydal se zpet, tentokrat uz jisty sam sebou i lesem a jeho obyvateli. Cesta me nakonec vyvedla uplne uzkou pesinkou za jednim domem, ktery jsem minul cestou nahoru.. zadne znaceni nic. :-) Sel jsem hned do turisticke kancelare vyridit povoleni, vymyslel si jaky trek pujdu, poslali me jeste do jedne kancelare pro dalsi potvrzeni a nakonec zitra [najdu-li nejaky spoj] se vydavam do Himalaji! :-)) Mam v planu jit Annapurna circuit, ten se muze jit tyden stejne jako 20 dni, slysel jsem o nejake vystavbe nove silnice na druhe strane hor, tak uvidim, mozna si to zkratim, mozna ne. Tak jako tak zpet v Pokhare a u internetu mohu byt pri delsi variante tak okolo 6.dubna. Drzte mi palce! :-)

Kontakt

Poutník na Cestě

tom.poutnik@gmail.com

na Ceste..

..holub Himálajský

Vyhledávání

ॐ Óm mani padmé húm © 2012 - 2015 Všechna práva vyhrazena.

Vytvořte si web zdarma!Webnode