Den 44-46 Bodhgaja
Den 44-46 Bodhgaja
Brzy rano jsme se sbalili a jeste zasli naposledy zameditovat do naseho chramku v tibetskem klastere v Sarnathu. Zrovna se tam pote i sesli mnisi a recitovali svoje motlitby a byla to uplna nadhera. Opravdu krasna meditace vsech dohromady. Brzy jsme se vydali na autobus a na cestu zpet do Varanasi a pote Bodhgayi. Jak se ale ukazalo, zadny autobus tam nebyl a bylo jednodussi zkusit vlakove nadrazi vedle. Tam jsme meli stesti a behem chvilky jsme meli listky do druhe [nejspodnejsi] tridy a za 4rp dohromady. Vlak prijel asi za hodinu a behem 15 min jsme byli ve Varanasi. Bohuzel na spatnem nadrazi a zas nas cekala cesta pres mesto a “vyhodne” nabidky autoriks.. Nakonec nas jedna vzala, ktera byla uz tak preplnena, nauctovali nam trojnasobek a jen nas priblizili.. no banditi. Na hlavnim vlakovem nadrazi uz byli mista v lepsich tridach pryc a zatim se nic neuvolnilo, tak jsme si koupili listky zase v nejnizsi tride [na vsechny ostatni je treba rezervace] a cekali vicero hodin na nadrazi nez vlak prijede. Mezitim jsme zasli do mistniho bistra na jidlo a pochvili i zacali vyrabet kartonove sachy a pote i hrat [+ hrajeme i karty; specialni, vylepsenou verzi prsi, vylepsena o prvky francouzkeho una /co jsem pochytil v horach v Nepalu/ a rozhodujici prvek, kartu Brahma – hra se tak stava vysoce taktickou zalezitosti a jedna hra muze trvat pres 30 min]. :-)) Nakonec jsme sli na to spravne nastupiste, ale vlak mel zpozdeni, tak se okolo nas shlukli mistni a dali se s name do reci a bylo to pohodove. Vlak po hodine precejen prijel a dostal jsem v turistickem okynku info, ze neni problem upgradovat primo ve vlaku na lepsi tridu a at jdeme rovnou tam a i pribliznou cenu. Tak jsme tam sli, vsude jen spoustat tlacicich se indu a to byla 2nd sleeper class. Nakonec jsme se vmesnali na nejakou horejsi postel mezi batohy, ktera ocividne patrila nekomu jinemu, ale vsichni sedeli dole a nikdo to nijak moc neresil a uz jsme zase jeli.
Cesta mela trvat cca 2-3h a nakonec to bylo 5-6h, ale melo to jeste “vesele” pokracovani. Po nekolika hodinach se objevil pruvodci a kontroloval rezervace a vse, kdyz dorazil k nam, tak jsem mu rekl, ze mi bylo receno, ze lze upgrodovat i tady. A on at mu dam uplatek o poradne vetsi sume a vse bude v poradku nebo ze zaplatime dvojnasobek a da nam stvrzenku. Castky byly ale silene a hodne vzdalene bezne cene, tak jsem se snazil nejak s nim domluvit i ze pujdeme do te nizsi, ale on trval na svych penezich. To se mi opravdu nechtelo mu davit, nacez se urazil a ze zaplatime o neco vetsi sumu a hned, tak jsem odmitl.. No dav to pozoroval, ale bylo videt, ze pruvodci je doslova Bohem vlaku a vsichni ho naslovo poslouchaji. Nakonec Lada vytahnul penize a dal mu co chtel, nacez on castku jeste zvednul, ze nam vyda uctenku.. no blaznive a za cestu jsme zaplatili opravdu hodne. Byli jsme poradne nastvani nad tim, jak s tim proste nemuzeme nic udelat. Vzdy v Indii uz se zda ze budou veci precejen klidnejsi a pote prijde nejaka rana, co nas uplne vykoleji a rozhazi, opravdu posledni misto na klidnou dovolenou. Sedel jsem v otevrenych dverich vlaku, krajina jen mijela a temne myslenky mi tahly hlavou, mel jsem sto chuti napichnout vsechny indy na kul. Nakonec se pritocil i jeden Ital a ze to je normalni, ze on platil neco podobneho, jen castku navic shrabnul jeho hotel a ze listek je tady draha zalezitost a muze jit za tu samou tridu do tisicu [nas byl blizko 1tisici]. Stejne jsme z toho byli ale pekne vedle. Nekdy v noci vlak konecne dojel do Gaye a protoze uz bylo hodne pozde, rozhodli jsdme se zustat na nadrazi v ubytovne [ta mela byt levna]. Tam nam dali jen to nejdrazsi co meli, a i kdyz meli jednodussi a volne, tak nam tvrdili, ze nemaji, tak jsme meli jeste nejdrazsi nocleh za celou cestu a jeste chteli baksis, ze nam to vubec umoznili. Opravdu sileny den a rikali jsme si, ze je to tady jak za trest. Na druhou stranu, je to asi jedina zeme na svete, ktera nas dokaze tak mocne vykolejit a kompletne davat zabrat.
Dalsi den rano jsme sehnali autoriksu az do Bodhgaye [13km od Gaye], byla uplne narvana, na prednim sedadle jsme sedeli 4 + 2 nase obri batohy. Couhal jsem napul ven i s batohem a ridic se pres nej natahoval k rizeni.. proste blaznivost, ale brzy jsme dojeli. Snazil se nas jeste nekolikrat umluvit na nejaky hotel, ale nakonec odjel a my pobliz hlavni brany nalezli ubytovani v dalsim tibetskem klastere skoly Gelugpa. Pokoj byl uplne nadherny a za beznou cenu, opravdu super. Sli jsme se pote jeste projit do dalsiho “jeleniho parku” [vaze se k zivotu Buddhy] a jen nachvili zapadnout do klidu. Brzy nas tam odchytil jeden kluk a jestli se nechceme podivat k nemu do skoly a ze tam maji sirotky z ulice a ze bychom tam mohli ucit atd. Ladovi se ucit moc nechtelo, ale ze se aspon podivame. Kluk nas vedl do slumu stale hloubeji az k jedne stavbe, kde ve trech mistnostech byla skola a male deti z ulice. Prinesli nam tam zidle a uz jsme se bavili, jak to vse spravuji a jak to cele funguje. Deti nam zazpivali, Lada se nakonec vzil do role ucitele a zacal horlive ucit par ceskych slov a pote prisel pozadavek na prispevek. Zrovna toho dne jsme s Ladou o tom vedli debatu, ze proste cas od casu dava drobne zebrakum, ktere potkavame, a me se na tom zajidalo, ze jsou dost neodbytni a neustale nas vsichni bombarduji a ze to cele muze byt jen nastrcene [coz casto byva], ale ze rad dam nekomu, kdo si o to nerekne. Jak ty deti zpivaly, presne jsem tusil jak tahle skola funguje, jen z daru a proto jsme byli i ted tady, pozdeji to slova kluka jen potvrdila, a ja se rozhodl, ze tady to ma smysl [take to muze byt nastrcene, ale citil jsem to tak uvnitr, tak jsem jim daroval vetsi castku a dale uz to neresil]. Pozdeji jsme se sli podivat jeste do hlavniho chramu Mahabodhi, kde Buddha dosahl osviceni a uvnitr byla energie opravdu citit velmi silne. Bohuzel to byl maly prostor, a tak jsme brzy odesli a prosli si park okolo. Vsude okolo sami buddhisticti mnichove a takovy vetsi klid, prestoze vedle chramu si postavili svuj i ten svuj hinduiste a navecer se to tam zmeni v maly festival. :-) Obesli jsme si vsechno okolo, stavili se na jidlo a zapadli vecer do postele.
Dalsi den jsme si sli projit vsechny mozne buddhisticke chramy okolo postavene opet ruznymi zememi a majici trochu odlisne tradice. Kazdy den je poradne vedro, tak jsme se do nich behali aspon trochu schladit do stinu, ale vetsinou to nemelo valny ucinek. Navstivili jsme i 28m vysokou sochu sediciho Buddhy, koupili pulku melouna a zasli opet do jeleniho parku [vstup 2rp :-)] a dali si particku sachu a uzivali klidu. Prosli jsme si trochu zbytek mestecka a navecer se prihnalo ohromna vodni smrst, kdy nachvili byla tma a jen obrovska prutrz vody uplne vsude a vse jen litalo.. Stankari se snazili rychle zachranit co mohli a brzy vsude byla jedna velka reka. Prvni zacatky monzumu.. Brzy bylo opet po vsem, ale voda byla vsude. Navecer jsme zasli opet k hlavnimu chramu s cilem meditovat uvnitr, ale zrovna vytreli podlahu, tak jsme sli alespon k posvatnemu stromu bodhi za chramem a meditovali tam. Potkali jsme tam jednoho stareho mnicha ze Sri Lanky co se s nami dal hned do reci a povidal nam, jak ucil buddhisticke mnichy i z Cech a Slovenska. Vecer jsme si vse pobalili, dalsi den jsme chteli udelat vylet k jeskyni Mahakala, kde se Buddha oddaval 6 let tvrdym askezim nez sestoupil dolu do Bodhgaje, kde pote pod stromem bodhi dosahl osviceni.