Den 21-24 - Pokhara
Den 21-24 - Pokhara
Pote, co jsme prijeli pozde vecer na strese autobusu zpet do Pokhary, stihli cestou ke guest housu vyzkouset mistni nepalskou restauraci a pozde vecer konecne slozit batohy, zacaly dny Pokharske.
Prvni den jsme se sli podivat hloubeji do centra mesta, daleko mimo bezne turisticke oblasti. Cestou jsme nasli opet kramky se zmrzlinou :-)) Po par hodinach se nam podarilo narazit na nejakou obri tepnu Pokhary, spousta obchodu pro mistni, restaurace, poulicni prodavaci indickych jidel, ovoce zeleniny, koreni, sposta obchodu, kde na miru usiji obleceni.. Takova velka nakupni trida, objevili jsme Naya Bazar. Trochu jsme z toho byli jak v jirikove videni, protoze do te doby to byli vzdy spise mensi obchudky a najednou takove obri centrum. Prochazeli jsme ulickama a zkoumali ruzna zakouti, nasli jsme i jeden obri supermarket, kde nakupuji mensi prodejci, takze paradni ceny a milion veci ..a protoze bylo vedro a v mrazaku meli opet ten lahodny zazrak jmenem zmrzlina.. byla to jasna volba. :-) Vyzkouseli jsme i vicero poulicnich prodavacu indickych jidel, chapatti s palivou omackou, samosy, nejake smazene kousky zeleniny..jedno lepsi nez druhe. :-) Narazili jsme i na neco jako takovy luxusnejsi podnik, cukrarna-restaurace - kozene sedacky, az moc profesionalni personal, hrala tam zapadni hudba z LCD na zdi, proste jako byt nachvili zpet v Evrope. Pote jsme cestou zpet obesli druhy kus Pokhary, nachodili jsme asi okolo 15-20km na primem slunci po prasne silnice, spousta aut a motorek neustale jezdilo okolo nas.. Byl ten spravny cas najit guest house a dat si pauzu. Vecer jsme zasli opet do te Nepalske restaurace, ale Janine bylo nejak poradne spatne, tak jsme tam byli jen naskok a radsi se vratila kuryrovat a ja se sel jeste chvili toulat nocni Pokharou okolo jezera. Kdyz jsem prisel, tak ji bylo jeste hur, tak jsem poprve vytahnul moji tasku leku a zacal zkoumat, co to tam vlastne mam.
Dalsi den uz ji bylo nastesti lepe a byl to jeji posledni den v Nepalu, tak se rozhodla, ze zkusi paragliding, ktery v Pokhare nabizi na kazdem kroku a ja se mezitim sel opet toulat k jezeru a pokracovat v mych rozdelanych tvurcich vecech. Vecer jsme zasli jen nekam opet na jidlo a pote vybirat thangku [tradicni tibetsky obrazek s hlubsim symbolismem]. Obchodu bylo vicero a i kdyz jsem se o to do te doby nestaral, nez jsme skoncili a konecne nasli jak super kvalitu tak i dobrou cenu, byl ze me hotovy odbornik a mel jsem roupy si take neco takoveho opatrit.
Druhy den brzy rano jsem se rozloucil s Janine a zacal koumat, co vlastne provedu dal. Chtel jsem se podivat do Lumbini, tak jsem si ho naplanoval na delsi den rano. Tento den jsem se jeste naposledy navstivil Naya bazaar a mistni poulicni kuchare, prosel se kolem jezera, navstivil zname prodavace a dal si takovy pohodovy den. Vecer jsem zkusil v jedne restauraci mistni specialitu pecenou rybu se zeleninou a nemelo to chybu. Sehnal jsem i most z Marphy, tak jsem vecer chvili jen sedel na brehu jezera, popijel most a dival se na blesky na nebi. Dokonce se objevila i svetluska. Nekolik dni bylo cim dalsi tim vetsi dusno a vzdy se objevily blesky a hromy, ale zadny poradny dest. Tuto noc ale byla najednou skutecna prutrz mracen a dest tak silne busil do strechy, ze to bylo jako kdyz pada cele more. Neuveritelny bordel. Bohuzel tuto noc busici dest a hejna komaru nebylo to jedine, co me potkalo. Tezko rict z ceho, ale udelalo se mi nehorazne spatne, takze jsem mel veselou celou noc.
Rano jsem si jen sbalil batoh, ale nemel silu ho ani zvednout a jit na autobus, tak jsem svuj pobyt musel jeste o jeden den prodlouzit a snazit se nejak vykuryrovat. Mel jsem moznost alespon dopsat dalsi cast meho dobrodruzstvi v Himalaji.