Den 2 Cancún
Rikal jsem si, ze bych mel jit trochu do sebe a napsat pokracovani. Aktualne jsem dle meho deniku teprve ctvrty den v Mexiku, ale prijde mi to nejmin jako 2 tydny. :-)
Prvni den po priletu jsem si pripadal jako vazne uplny mega cizinec - ze vseho vyjukany, nic nevi jak funguje.. no proste civilizovany evropsky clovek, kdyz se ocitne na cestach po zemich, kde tusi, ze to s temi pravidly bude precejen trochu jinak :-) Rano meli v hostelu snidani, tak jsem si zkusene rekl "todo" (vse) a pote "Gracias" - musim rict, ze s moji slovni zasobou to ted zadna vyhra neni.. Kuchar mi nalozil solidni porci - pozdeji dekodovanou jako michana vajicka, hneda omacka (tusim z rozmixovanych fazoli), livance a "neco vypadajici jako testoviny" - naprosto divne chuti :-) vse zandane chilli omackou a marmeladou (livance) :-D
Po vydatne snidani jsem sel vybrat prvni penize - mel jsem zatim kliku, ze stacila karta. Nasednul jsem na prvni autobus smerujici z centra do zony Hoteliero.
V Cancunu obecne neni moc co delat, nez jit na plaz - zona Hoteliero, kde jsou mega velke hotelove komplexy, azurove modre karibske more... a to je asi tak vsechno. Autobus me vysadil na playa Marlin - mene rusna a cesta k ni kolem plotu a zdi hotelovych komplexu netrvala dlouho. Sice se plaze deli na nekolik ruznych, ale je to vse jeden nehorazne dlouhy pas plaze s bilym piskem, 20 patrovymi hotely a pouze cca 4 verejnymi vchody na 6km. Pripominalo mi to americke plaze. Vlajka vlala vsude cervena, tak jsem stravil dopoledne skakanim ve vlnach. Uzival jsem si karibske more a rikal si, ze to precejen neni tak spatne.. Vedro, prijemne more, zadna zima a podzim jako v CR. Skakal jsem tam par hodin az mi doslo, ze slunce i pres ten lehky opar docela prazi a krome slunecniku (ktery jsem prirozene nemel) neni na plazi jediny stin. Vydal jsem se proto na vypravu za opalovacim kremem - sehnal jsem nejaky mistni tropico s 50 UV. I kdyz jsem se hned namatlal, tak uz bylo pozde. Citil jsem uz povedome paleni a jen se obaval trochu vecera. 
Den jsem si tim ale nekazil a vydal jsem se na sever, nekolik km po teto jedine dlouhe plazi az na jeji konec. Mijel jsem mraky hotelovych komplexu s all-inclusive pro movitejsi Americany - vetsina osazenstva plaze byli duchodci nebo 55+. Mlade pary jsem videl asi dva - konec demograficke vsuvky :) Mistni mexicani byli vzdy kolem verejnych vstupu, ale bylo jich poskrovnu, jinak naproste pohlceni hotely s usluznym personalem - nekteri se specializovali napr. na foceni (pro jistotu meli krome zrcadlovky i velky piktogram fotaku na triku) a meli i pomocniky s externim bleskem, aby vase fotka byla obzvlast dokonala. S beznym zivotem to melo pramalo spolecneho.
Rikal jsem si, ze byt tam na dovolene, tak asi zemru nudou - 3x denne vystylovane "mexicke" jidlo, drink na pozadani, vyhled na more a plaz se slunecnikem - zabijte me rovnou.
Cestou jsem se jeste chvili koupal, ale vlny uz byly tak velke, ze uz ani to skakani neslo. Vymotal jsem se z komplexu, zkusene chytil autobus R1 a vratil se do centra.
Mel jsem jeste jeden ukol, sehnat redukci na elektrinu - vsude maji svuj typ zasuvek a nebyt castych USB portu, uz bych byl na suchu. Nakonec mi doporucili super elektro, kde jsem sehnal redukci snad na polovinu zemi na svete, takze nabijeni mohlo zacit :-)
Vecer jsem se vydal na mistni namesti, kde jsem slysel, ze je oblibeny meeting point mistnich. Meli tam zrovna stage a vystupovali tam mladi zpevaci a prenasela to televize -potencialne Mexiko hleda superstar? Rozhodne to tak vypadalo. U mistniho kiosku jsem si koupil podivne vypadajici jidlo "alambre de puerco" (vyklubala se z toho smes masa a zeleniny na grillu a k tomu asi 30 malych placek) a s mistnimi pozoroval vystoupeni napric zanry vcetne rapu. Cele namesti zilo a nejvic si to uzivali male deti - pujcovali tam spoustu elektrickych auticek blikajici vsemi barvami - takze vetsi na nich jezdili vsude kolem, mladsi ovladali rodice na dalkove ovladani :-)
S Cancunem jsem se rozloucil druhy den rano a vydal se na moji prvni cestu do realnejsiho Mexika - cil cesty Valladolid.